Jáhly nejsou původem ze střední Evropy, přesto se o prosu mluví jako o plodině starých Slovanů. Dostalo se na naše území už při stěhování národů, přišlo z Asie, kde proso seté vyšlechtili zřejmě v Mongolsku nebo Číně z planého prosa. Samotná zrníčka prosa se přitom konzumovat nedají, slupka je příliš tvrdá a nepoživatelná (ale ptáčkům to nevadí). Proto se odjakživa loupalo, čímž vzniknou jáhly.
Jáhly patřily k těm nejběžnějším potravinám, které se u nás po celá staletí jedly. Především ve formě kaší, také se z nich dělaly placky. Proso na polích později vytlačily pšenice a žito, které měly vyšší výnosy. Jako příloha si jáhly svou oblibu také neudržely, brambory a dovozová rýže nastoupily na jejich místo.
Stravitelné pro každého
Jednou z hlavních předností jáhel je dobrá snášenlivost a stravitelnost. Jsou obilovinou, která má nejnižší alergizující potenciál, někdy se uvádí, že jsou zcela nealergizující. Zároveň jsou dobře stravitelné. Proto se hodí třeba i pro miminka už v rámci prvních příkrmů. Také vyhovují lidem, kteří mají horší zažívání, a trávení obilovin jim dělá obtíže. Samozřejmě jsou ale jáhly vhodné a dobré pro každého.
V rámci směrů, které se zabývají potravinami z hlediska kyselinotvornosti nebo zásadotvornosti, jsou jáhly považovány za nejvíc zásadotvorné obiloviny, a tedy nepřispívají k nechtěnému okyselení organizmu.
Jáhly nemají kompletní bílkoviny jako např. quinoa, v pestrém jídelníčku to však ve skutečnosti nepředstavuje nevýhodu. Mají poměrně hodně vitaminů skupiny B, proto prý přispívají ke šťastnému a spokojenému životu (což je samozřejmě jen s nadsázkou formulovaný fakt, že díky vitaminům skupiny B pomáhají správnému fungování nervového systému). Jáhly jsou také poměrně bohaté na různé minerály.
Jak je připravovat
Často se doporučuje jáhly před vařením spařit horkou vodou. U drobných jáhel, které jsou nejběžnější a o kterých také píšeme, to však není nutné. Stačí propláchnout je studenou vodou tak jako každou jinou obilovinu.
Základní recept – propláchnuté jáhly zalijte dvojnásobným množstvím studené vody (tedy na 100 g jáhel použijte 200 ml vody), přikryjte pokličkou a bez míchání vařte na mírném ohni doměkka, trvá to asi 15 minut.
Krémovité až kašovité jáhly – na jeden díl jáhel použijte trojnásobek nebo i čtyřnásobek vody (nebo jiné tekutiny) a vařte 20–25 minut.
Sypké jáhly – propláchnuté jáhly opražte nasucho nebo na troše oleje (jako byste to dělali s rýží), zalijte dvojnásobným množstvím vroucí vody a na velmi mírném ohni vařte bez míchání 15–20 minut, pak načechrejte vidličkou.
Jáhlová kaše (hotový výrobek) – kaší stačí zalít horkou vodou nebo rostlinným či živočišným mlékem.
Tipy na použití
- příloha, do rizot, zavářka do polévky, do salátů
- kaše ke snídani nebo svačině – uvařte jáhly podle návodu, můžete přimíchat čerstvé ovoce (např. nastrouhaná jablka), sušené ovoce (rozinky, brusinky, nasekané datle, švestky), ořechy a semínka, ozdobit a obohatit ořechovým máslem, osladit sirupem, např. datlovým, javorovým, ochutit skořicí, karobem, kakaem
- krémy (dezerty, poháry) – uvařené jáhly rozmixujte spolu z libovolnou rostlinnou smetanou, jogurtem nebo tvarohem, oslaďte sirupem a pro krásně voňavou variantu přidejte trochu pravé mleté vanilky
- jáhly zapečené nasladko – připravuje se z jáhel uvařených na kaši, peče se 30–40 minut při 180 °C
- jáhly zapečené naslano – můžete připravovat z jáhel uvařených podle základního receptu (pak bude nákyp sypký), z těchto jáhel zalitých omáčkou nebo z jáhel uvařených na kaši (pro hutný nákyp, který se dá krájet), pečte 30–45 minut také při 180 °C.
